< Zpět / Testy  /  Dotazníky / Poradna pro poruchy paměti / Poradna pro pečovatele / Trénování paměti / Užitečné odkazy
 

Poznejte demenci správně a včas – příručka pro klinickou praxi
doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D.
PhDr. Martina Hasalíková
Rozhovor s doc. Bartošem
Recenze

Zlobí Vás paměť? Využijte projekt Dny paměti

   

PORADNA PRO PORUCHY PAMĚTI

Omlouváme se všem zájemcům, ale z kapacitních důvodů poradna NEMŮŽE PŘIJÍMAT NOVÉ PACIENTY, a to již dlouhodobě. Děkujeme za pochopení.

zde sídlíme

Přejeme Vám hezký den a vítáme Vás na stránkách Poradny pro poruchy paměti. Poradna pro poruchy paměti je umístěna na konci chodby protáhlého PAVILÓNU K1 vedle Ústavu biochemie (pavilón K) a nad I. interní klininkou (pavlión G) v areálu Vinohradské nemocnice jako součást Neurologické kliniky FN Královské Vinohrady a Univerzity Karlovy v Praze, 3. lékařské fakulty.

V Poradně pro poruchy paměti probíhá diagnostika a léčba pacientů s Alzheimerovou nemocí a neurodegenerativními onemocněními mozku, které se projevují především poruchami paměti a dalšími poruchami duševních funkcí.

Těší nás Váš zájem o naši poradnu. Žádosti o vyšetření převyšují její omezené kapacity, takže někdy můžete být odmítnuti nebo objednáni až za několik měsíců. Velice nás tato situace mrzí, ale nemůžeme ovlivnit tyto protichůdné tendence. V případě vyčerpaných našich kapacit Vám péči mohou poskytnout další odborné poradny, jejichž seznam najdete zde nebo na stránkách Sekce kognitivní neurologie www.kognice.cz.

Do poradny je možné se objednat na tel. č. 26716 2928 každé pondělí nebo úterý, nejlépe mezi 8. a 9. hodinou nebo e-mailem: adcentrum@fnkv.cz.

Vyšetřování pacientů s poruchami paměti a dalšími poruchami vyšší nervové činnosti je zdlouhavé a náročné. Délka vyšetření není u každého stejná a nelze ji předem odhadnout. Proto i čas objednání může být pouze orientační a znamená čas, od kterého se čeká na vyšetření, nikoli začátek vyšetření. Buďte, prosím, trpěliví.

Protože je zhodnocení pacienta bývá složité, část vyšetřování někdy provádí zdravotní sestra, vyškolení studenti nebo výzkumné asistentky. V poradně vypomáhají testováním poznávacích schopností jednoduchými zkouškami.

První vyšetření trvá většinou 1-1,5 hodiny. Další kontrolní návštěvy trvají většinou 0,5 hodiny a při dlouhodobém sledování bývají s frekvencí obvykle každé 3 měsíce.

Při návštěvách poradny vítáme kromě pacienta i jakoukoli doprovázející osobu, která dobře pacienta zná a může doplnit cenné informace o jeho zdravotním stavu.

Ke každému vyšetření mějte prosím s sebou:

  • brýle na čtení
  • kupón potvrzující zaplacení regulačního poplatku 30 Kč
  • při prvním vyšetření navíc lékařskou dokumentaci nebo výpis z lékařské dokumentace o zdravotním stavu pacienta v minulosti, zejména jaké má současné choroby a jaké užívá léky.
Kupón odevzdáte zdravotní sestře v ordinaci. Je možné ho získat v kterémkoli automatu rozmístěných po celém areálu nemocnice. Nejbližší automat k Poradně pro poruchy paměti v pavilónu K1 je pod ním - před I. interní klinikou, pavilónem G.

Poradna je zapojena do projektu Dny paměti na podporu včasného záchytu poruch paměti organizované Českou alzheimerovskou společností (ČALS). Pokud zapomínáte Vy nebo Váš známý více než obvykle, můžete využít BEZPLATNÉ konzultace a vyšetření paměti v kontaktních místech ČALS. Více informací, včetně kontaktů na jednotlivá centra, naleznete na www.alzheimer.cz, www.poruchypameti.cz nebo www.vzpominkovi.cz. Doporučujeme Vaší pozornosti zejména stránky www.vzpomínkovi.cz, kde si můžete mj. také trénovat paměť.

Klikněte pro stránku s důležitými údaji k vytištění.

<<nahoru


Kde nás najdete

Umístění

Sídlíme v nemocnici FN Královské Vinohrady, detašovaném pracovišti Neurologické kliniky na pavilónu K1 (vedle Ústavu biochemie a nad I. interní klinikou G), dveře číslo 9, Šrobárova 50, Praha 10. Jedná se o pavilon K1 (tedy ne K, což je Ústav biochemie, ani F, což je Neurologická klinika, kde nás někdy mylně hledáte). Při vstupu do nemocnice hlavní vrátnicí je na orientační tabuli u K1 nesprávně uvedeno původní využití této budovy (zdravotně sociální oddělení, dietní sestry). Klikněte pro mapu okolí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

Poradna je přístupná ze severu nebo z jihu areálu nemocnice. Autem je možné zajet a parkovat až u poradny v pavilónu K1 nebo kdekoli ve Vinohradské nemocnici za poplatek, jinak v okolí Vinohradské nemocnice.

1. Ze severu od ulice Vinohradské ulicemi U Vinohradské nemocnice nebo ulicí Šrobárova

Klikněte pro mapu cesty.

doprava MHD:

        metro trasa A - stanice Želivského
        tramvaj - zastávka Želivského, č. 10, 11,16, 19, 26
        autobus - zastávka Želivského, č. 124, 139, 155, 188, 213

2. Z jihu od ulice Ruská

doprava MHD:

        tramvaj - zastávka Kubánské náměstí, č. 6, 7, 22, 24
        autobus - zastávka Bělocerkevská, č. 101, 124, 135, 136, 139, 175, 213

3. Pro tělesně postižené

        autobus - zastávka Nemocnice Vinohrady, InvBus I2

 

Umístění v areálu nemocnice

mapka - kde nás najdete
Klikněte pro stránku s důležitými údaji k vytištění.

<<nahoru

Diagnostika

Abychom mohli rozpoznat příčinu poruch paměti, řeči a dalších duševních schopností, provádíme podrobné vyšetřování. Díky podpoře různými grantovými přostředky a širokému výzkumnému zázemí si můžeme dovolit nabídnout nadstandardní diagnostické možnosti. Některé výkony nejsou hrazeny zdravotními pojišťovnami. Současně byl vybudován tým kvalifikovaných spolupracovníků, kteří jsou speciálně erudováni a zaměřeni na tématiku neurodegenerativních onemocnění.

K hodnocení každodenních aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí jsme do rutinní praxe zavedli dotazníky FAQ-CZ a DAD-CZ, které vznikly při výzkumné činnosti AD Centra. O jejich vlastnostech je možné se dočíst v odborných článcích FAQ-CZ a DAD-CZ. V jiném odborném článku jsme shrnuli, jak vnímá pečovatel svého blízkého s Alzheimerovou nemocí. Současně rádi používáme krátký dotazník GDS na zhodnocení nálady, který pochází z Ambulance pro poruchy paměti.

K diagnostice používáme ve vybraných případech Addenbrookský kognitivní test ACE-R, který uvedli v roce 2008 do českého prostředí někteří členové Sekce kognitivní neurologie. Od roku 2010 je k dispozici revidovaná verze ACE-R 2010, na jejímž vzniku se podíleli především členové AD Centra.

Kromě klinického neurologického vyšetření opíráme diagnostiku neurodegenerativních onemocnění mozku o tato další vyšetření:

1. vyšetření mozkomíšního moku a krve

Detekcí určité koncentrace 3 bílkovin (tau, fosfotau, beta-amyloid) v mozkomíšním moku oproti obvyklým hodnotám můžeme změnit pravděpodobnost, zda dotyčný trpí Alzheimerovou nemocí, a to dokonce již v časných stadiích. Mozkomíšní mok zpracováváme v likvorové laboratoři Neurologické kliniky UK 3. LF a FNKV a v laboratoři patofyziologie a biochemie mozku PCP. Odběr se provádí jako jednorázové ambulantní vyšetření speciální tenkou speciální jehlou. Podrobnosti postupu jsou uvedeny zde.

Duševní výkon může být porušen různými příčinami. Oslabení duševních schopností způsobuje často Alzheimerova nemoc a řada dalších degenerativních onemocnění mozku nebo poruchy cévního zásobení mozku (lidově tzv. ateroskleróza mozku). Uvažuje se i o dlouhodobé boreliové infekci z klíšťat. Při degeneraci mozku se některé bílkoviny špatně svinou či složí v prostoru. Lze si to nejlépe představit, jako když se zahřívá vajíčko. Přitom se průhledný tekutý bílek mění na bílou rosolovitou hmotu a řídký žloutek na tuhou kouličku. Stále vajíčko obsahuje tytéž bílkoviny a další struktury v bílku a žloutku, ale v jiné formě. K podobným pochodům dochází při některých nemocech mozku. Bílkoviny mozku vytvoří na určitých místech sraženiny různého typu (viz obrázek z mozku pacienta s Alzheimerovou nemocí níže). Tento proces si lze představit jako zanášení mozku sazemi. Podobně jako moře obklápí pevniny, je také mozek omýván tekutinou, která se nazývá mozkomíšní mok. Do něho se mohou dostávat bílkoviny – saze, které v něm plavou. Pokud odebereme vzorek mozkomíšního moku, máme možnost změřit tyto bílkoviny – saze. Jsou 3: tau protein, fosforylovaná forma tau proteinu a beta-amyloid. Podle jejich množství můžeme zvýšit nebo zmenšit pravděpodobnost, že se jedná o Alzheimerovu nemoc. Výhoda tohoto postupu spočívá ve dvou oblastech:

1) přesnější rozpoznání nemoci a odlišení jiných nemocí, které mohou mít podobné příznaky
2) časnější rozpoznání nemoci ve fázi, kdy nemusí být příznaky ještě typicky vyjádřeny. Tím je možné zahájit léčbu dříve.

Druhou možností bez informace o těchto bílkovinách v mozkomíšním moku je vyčkávací postup, jak se příznaky budou dále vyvíjet. Pokud se nakonec za několik měsíců či let ukáže, že se jedná o Alzheimerovu nemoc, promarní se tím drahocenný čas, ve kterém se může postup nemoci brzdit účinnými léky.

Vyšetření mozkomíšního moku na 3 bílkoviny se stalo součástí moderních diagnostických kritérií Alzheimerovy nemoci (Dubouis et al., 2007). Jak jsme sami zjistili, v Evropě je to běžně používaná metoda ( Hort, Bartoš et al., 2010). Podrobnosti lze nalézt na našich webových stránkách, sekce Publikace. V České republice toto vyšetření není bohužel hrazeno z prostředků všeobecného zdravotního pojištění. Proto ho nabízí jen několik málo pracovišť, pokud má na to nějaké grantové prostředky. V našem centru probíhá současně několik výzkumných úkolů, mj. i na stanovení významu mozkomíšního moku v diagnostice Alzheimerovy nemoci. Jedině tak je možné čerpat výhodu tohoto vyšetření. Shromažďujeme vzorky mozkomíšního moku asi od 40 osob, aby obsadily celá vyšetřovací destička. Všechny 3 destičky na stanovení 3 bílkoviny stojí kolem 100 tis. Kč bez započítání času a intelektuálního úsilí řady osob podílejících se na této tématice. Výsledky je možné očekávat v horizontu 1/2-1 roku, než se získá potřebný počet vzorků.

Obrázek mikroskopických změn mozku u pacienta s Alzheimerovou nemocí a srovnání s normálním stavem u zdravého člověka:

2. Vyšetření magnetickou rezonancí mozku

Magnetická rezonance (MR) mozku zobrazuje strukturu a velikosti celého mozku či jeho částí. Nás speciálně zajímají cévní změny a oblast struktury zodpovědné za paměť – tzv. hipokampu. Hipokampus připomíná svým tvarem mořského koníka, a proto tato část mozku získala toto označení a naše AD Centrum si ho zvolilo do loga.

Při výzkumné činnosti jsme adaptovali zahraniční systém hodnocení velikosti hipokampu pomocí tzv. skóre MTA (mediotemporální atrofie). Skóre je podobné známkování ve škole od 0 (nejlepší, normální objem hipokampu) do 4 (nejhorší, scvrklý hipokampus). Zkušenosti s tímto typem hodnocení jsme zveřejnili v odborném článku a nyní ho používáme již rutinně. Naše práce na měření objemu hipokampu získala cenu za nejlepší plakátové sdělení na kongresu v Nice, 2008.

Níže uvádíme příklady různě objemných hipokampů na obrázcích z MR mozku.
Ukázkové snímky MR mozku z naší činnosti se všemi 5 stupni mediotemporální atrofie (MTA) od žádné (0) až po masivní (4).

Při vyšetření magnetickou rezonancí se osoba nachází v silném magnetickém poli. Vyšetření je nebolestivé. Vyšetření je provázeno silným klepáním (údery) a někdy je v místnosti chlad. Je nutné ležet zcela klidně v tunelu přístroje, bez pohybu, je dokonce možné usnout. Každý pohyb znehodnotí výsledek vyšetření. Vleže v ”tunelu” se získávají podrobné obrázky mozku podle odlišných magnetických vlastností různých oblastí. Před vyšetřením je nutné odložit: hodinky, klíče, drobné kovové mince, šperky, vlásenky, naslouchadla, brýle, kontaktní čočky, zubní protézy, kreditní karty (magnetické karty všeho druhu), mobilní telefony, fixační dlahy, protetické pomůcky (ortézy) apod. Toto vyšetření nelze provést u osob s přítomností kovových materiálů vč. kardiostimulátoru v těle!

3. Vyšetření SPECT mozku

Na rozdíl od MR mozku poskytuje SPECT vyšetření mozku nový pohled na mozek. Zachycuje prokrvení a s ní související funkci dané části mozku, což se převádí do barevných map. Tak je možné sledovat oblasti mozku s dobrým nebo horším prokrvením a metabolickou aktivitou. Před vyšetřením se podává Chlorigen k zabránění hromadění vyšetřovací látky ve štítné žláze a slinných žlázách. Není nutné být nalačno. Po 10-15 minutách setrvání v klidu se podává vyšetrovací látka do žíly. V následujících asi 20 minutách se vleže v „tunelu“ zaznamenávají obrazy prokrvení mozku. Podrobnější informace o tomto vyšetření najdete zde.
O našich letitých zkušenostech jsme referovali v odborném článku.

Ukázkové snímky SPECT mozku z naší činnosti s perfúzním vzorcem typickým pro Alzheimerovu nemoc jako AN, pro vaskulární demenci jako VD (MID), pro smíšenou demenci jako MIX a normálním nálezem (N). Bližší definice perfúzních vzorců je v textu.

4. neuropsychologické vyšetření vytvoří detailní popis duševních schopností pomocí různých testů

<<nahoru


Léčba

V poradně probíhá léčba kognitivních poruch a Alzheimerovy nemoci ověřenými léky, především memantinem a inhibitory acetylcholinesterázy.
Pro léčbu těmito nákladnými léky byla stanovena pojišťovnami tato kritéria s účinností od 1. 4. 2010:

  1. lék může napsat neurolog, psychiatr nebo geriatr
  2. pacient musí trpět Alzheimerovou nemocí
  3. bodové hodnocení v orientačním testu MMSE musí být mezi 25–6 body pro léčbu inhibitory acetylcholinesterázy (originální přípravky Aricept, Exelon, Reminyl a jejich generické verze) a 17–6 bodů pro léčbu memantinem (originální přípravek Ebixa a jeho generické verze).

Přesná stávající verze pojišťoven zní:
Inhibitory acetylcholinesterázy (IAchE) předepisuje neurolog, psychiatr nebo geriatr pacientům, u kterých je diagnosticky vyloučena demence jiného typu než Alzheimerova a potvrzena diagnóza Alzheimerovy demence (ACH) se stupněm postižení vyjádřeným dle škály MMSE (Mini-Mental State Examination) v rozmezí dosaženého skóre 25–13 bodů včetně. Po 12 týdnech (3 měsíce) od zahájení podávání IAchE je provedeno další vyšetření pacienta škálou MMSE. Léčba IAchE je indikována při setrvání skóre, nebo jeho poklesu o nejvíce 2 body ve srovnání s hodnotou MMSE dosahovanou pacientem před zahájením léčby IAchE. Další kontroly MMSE jsou prováděny nejméně po každých 3 měsících léčby. Léčba IAchE není indikována u pacientů, u nichž po 6, 9 atd. měsících od zahájení léčby nedojde k objektivně prokazatelnému terapeutickému účinku (tj. zastavení progrese anebo pokles menší než 2 body dle škály MMSE oproti původnímu stavu) a dále při zjištěném skóre škály MMSE 12 bodů. Tato kritéria se vztahují i na léčbu pacientů trvající v rámci stanovených kritérií déle než 9 měsíců.
Rivastigmin předepisuje neurolog, psychiatr nebo geriatr u pacientů s mírnou a středně závažnou demencí u pacientů s idiopatickou Parkinsonovou chorobou.

Memantin předepisuje neurolog, psychiatr nebo geriatr pacientům, u kterých je diagnosticky vyloučena demence jiného typu než Alzheimerova a potvrzena diagnóza Alzheimerovy demence (ACH) se stupněm postižení vyjádřeným dle škály MMSE (Mini-Mental State Examination) v rozmezí 17-6 bodů. Po 12. týdnech (3 měsíce) od zahájení podávání memantinu je provedeno další vyšetření pacienta škálou MMSE. Léčba memantinem je hrazena z prostředků zdravotního pojištění při setrvání skóre, nebo jeho poklesu o nejvíce 2 body ve srovnání s hodnotou MMSE dosahovanou pacientem před zahájením léčby memantinem. Další kontroly MMSE jsou prováděny nejméně po každých 3 měsících léčby. Léčba memantinem není indikována u pacientů, u nichž po 6, 9 atd. měsících od zahájení léčby nedojde k objektivně prokazatelnému terapeutickému účinku (tj. zastavení progrese anebo pokles menší než 2 body dle škály MMSE oproti původnímu stavu) a dále při zjištěném skóre škály MMSE pod 6 bodů škály. Tato kritéria se vztahují i na léčbu pacientů trvající v rámci stanovených kritérií déle než 9 měsíců.

Podrobnosti lze nalézt v odborném článku. (Souhlas s vystavením tohoto článku na našich internetových stránkách dala Ing. Jarmila Hedánková za redakci Causa subita e-mailem dne 25.3. 2009). Další informace o všech lécích je možné nalézt zde.

<<nahoru


Poradna pro pečovatele - když si nevíte rady s péčí o Vašeho blízkého

V roce 2009 se z Poradny pro poruchy paměti díky laskavé podpoře vedení Neurologické kliniky a FNKV vydělila poradna pro pečovatele. Vzniklo tak komplexní spojení lékařské péče doplněné o služby psychosociálního poradenství pro pacienty s kognitivními poruchami a Alzheimerovou nemocí. Toto sepjetí je v ČR ojedinělé.

Cílové skupině pečovatelů a blízkých se věnuje PhDr. Martina Hasalíková, která se díky sesterské práci s klienty Poradny pro poruchy paměti mohla důkladně seznámit s problematikou dopadu Alzheimerovy nemoci na rodinný systém. S podrobnou nabídkou služeb je možné se seznámit na samostatných stránkách Poradny pro pečovatele.

<<nahoru


Další informace pro laiky o Alzheimerově nemoci



Callone PR, Kudlacek C, Vasiloff BC, Manternach J, Brumback RA. Alzheimerova nemoc. 300 tipů a rad, jak ji zvládat lépe. Praha: Grada, 2008, 128 s.


Další informace o Alzheimerově nemoci jsou např. na stránkách, na které lze přistoupit přes vstup pro širokou veřejnost nebo přímo.




<<nahoru


Osvětová činnost

2009

  1. Bartoš A. Mírné kognitivní zhoršení. Osvětová přednáška pro knihovnu ve Vyškově, 1.10.2009

  2. Bartoš A. Stará a nová diagnostická kritéria pro Alzheimerovu nemoc v podmínkách ČR. Kurz Kognitivní poruchy a demence VI, Brno, 1.-2.10.2009

  3. Bartos A (in English). Pathological ageing of the brain: Alzheimer disease. Pozvaná přednáška na podzimní konferenci Federation of the European Academies of Medicine, Prague, 17.9. 09

  4. Bartoš A. Mozkomíšní moku jako zrcadlo neurodegenerativních onemocnění. Výukový kurz Likovorologie na XXIV. českých a slovenských dnech mladých neurologů, Hradec nad Moravicí, 14.-16. 5. 09

  5. Čechová L, Bartoš A, Martínek P, Řípová D. Hodnocení aktivit denního života u pacientů s Alzheimerovou nemocí, česká verze dotazníku funkčního stavu: FAQ-CZ. XXIV. české a slovenské dny mladých neurologů, Hradec nad Moravicí, 14.-16. 5. 09

  6. Bartoš A. Mírné kognitivní zhoršení. Seminář o mozku pořádaný Společností pro trénování paměti a mozkový jogging, Praha, 28.3.09

  7. Křivohlávková J, Bartoš A. Alzheimerova nemoc. Osvětová přednáška pro posluchače Univerzity třetího věku Filozofické fakulty UK, Praha, 27.3. 09

  8. Bartoš A, Zach P, Píchová R, Tintěra J, Brunovský M, Řípová D. Funkční a strukturální koreláty v diagnostice a léčbě Alzheimerovy nemoci. 51. Česko-slovenská psychofarmakologická konference, Lázně Jeseník, 7.-11.1. 09

2008

  • Bartoš A. Alzheimerova nemoc, osvětová přednáška pro posluchače Univerzity třetího věku 3. LF UK, Praha, 18. 3. 2008

2007

  • Bartoš A. Alzheimerova nemoc, osvětová přednáška pro posluchače Univerzity třetího věku Filozofické fakulty UK, Praha, 9.11.2007
<<nahoru



Počet přístupů od 23. 4. 2009:TOPlist